Jak uživatelé iPadu dobře vědí některé systémové omezení operačního systému iPad OS jsou pro technicky náročnější uživatele překážkou pro plnohodnotnější využití. V článku nastíním variantu přímého propojení iPadu z Raspberry Pi (dále RPi), kde máme poté k dispozici plnohodnotné Linuxové prostředí.

Před instalací

Pro snadnou prvotní instalaci doporučuji si RPi připojit k monitoru a klávesnici s myší a mít připravenu čistou instalaci RPi OS (není nutné). USB-C kabel pro propojení zařízení. Připojit se na WiFi / kabel, aby RPi mělo dostupnou konektivitu.

Na začátek zmíním YouTube kanál Tech Craft. Okolo iPadu i RPi je zde mnoho zajímavých videích. A jedno z nich je právě o propojení iPadu a RPi.

iPad a Raspberry

Cíl

Výsledkem postupu je propojení obou zařízení mezi sebou pomocí USB-C kabelu. Konfigurace RPi s RPi OS (mělo by fungovat i jiné distribuce jako Debian, ze kterého RPi OS vychází) spočívá v nastavení USB-C portu (přes který se zároveň napájí) jako síťového rozhraní. Přikládám i odkaz na blogový článek, ze kterého návod vychází.

Po připojení vidí iPad RPi jakou síťovou Ethernetovou kartu a dostane zároveň z DHCP serveru IP adresu. Zařízení tedy komunikují spolu po vlastní LAN síti a lze se tedy do RPi připojit standardními síťovými způsoby.

SSH

Terminálově přes SSH například pomocí aplikace Blink.

Vzdálená plocha

Přístup na vzdálenou plochu pomocí VNC protokolu musíme nejprve povolit. Jak na to je hezky ukázáno v tomto videu.

Vzdálená plocha na Raspberry Pi

Tím spustíme server na straně RPi a máme možnost se na něj připojit z různých klientů. Na iPadu nejraději využívám aplikaci Jump, které má ve chvíli testování problém s verzí VNC na RPi. Lze zvolit i oficiálního klienta RealVNC viewer.

Výsledek

Ve finále máte k dispozici přenosné, plnohodnotné Linuxové zařízení, které stačí připojit k iPadu USB-C kabelem, který jej napájí, aby jste mohli mít připojené zařízení dlouhodobě bez ohledu na baterii iPad je třeba zařízení připojit přes USB-C hub, do kterého připojíte i napájení ze sítě.

Využití

Dle potřeby :-). Někomu postačí plnohodnotná konzole, další využije vzdálenou plochu. Já si třeba pouštím v Dockeru různé webové služby, na které poté mohu přistupovat z iPadu prostřednictví jeho prohlížeče.